srpen - září 2004

Někdy v únoru se rozhodujeme, že bychom mohli už konečně vyrazit samostatně do do zahraničí. Bez jazykových znalostí bylo bez dlouhých úvah vybráno Chorvatsko. Bez znalosti místních zvyklostí, bylo rozhodnuto, že ubytování zajistíme přes renovovanou cestovku, ale s vlastní dopravou. Chceme ubytování v hotelu Kornati v Bigradu na mori na přelomu srpna a září. Obsazeno. Volíme tedy apartmány Rastovac v kempu u Tisna což je asi 30 km jižněji.

Nejsem sebevrah, abych se vydal do neznáma na jeden zátah za volantem bez střídání, tak volíme cestu přískoky k cíli, a když máme pobyt klasicky od soboty do soboty, chci se vyhnout sobotním zácpám (tunely Mala Kapela a Sveti rok jsou zatím pouze "jednotubusové). Volím trasu tradičně velice netradiční, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou zase do Chorvatska...

Zatímco většina volí cestu Bratislava - Szombathely - Varaždin a dále na jih, plánuji se podívat na Slovensko do míst dvouletého nuceného zeleného působení, a dále cestami, které nejsou hlavními tahy do Chorvatska (Poláci a Maďaři v těchto létech ještě do Chorvatska v masovém měřítku nejezdí). Plánujeme trasu Bánovce nad Bebravou, Štúrovo - přespání jednu noc, Budapešť, Pécs, Harkány - přespání dvě noci, Donji Miholjac, Jasenovac, Bosanská Dubica, Prijedor, Bosanski Petrovac, Drvar, Knin, Šibenik, Vodice a Tisno.

Jelikož nejsme ranní ptáčata, tak se vybatolíme ve středu 25. někdy kolem desáté dopolední směr západní Slovensko. V Evropské unii už sice jsme, ale schengenský prostor je ještě na západ od nás, tak ještě absolvujeme hraniční kontrolu ve Vlárském průsmyku, a přes Nemšovou svištíme do Bánovců nad Bebravou. Nabereme směr Uhrovec a "vyserpentíme se" na Jankov vŕšok.

Jankov vŕšok

Jankov vŕšok v jižní částo Strážovských vrchů je od roku 1993 přírodní rezervaci. Část je vyhrazená památníku Slovenského národního povstání, kde jsem se díval kdysi na přísahu svých spolubojovníků.

Trochu odbočím. Protože jsem byl vybrán velitelem roty s jedním spolubojovníkem a několika záložáky ke stavbě lešení-tribuny, odkud velitelská elita sledovala přísahu, odpřísahal jsem (podepsal jsem list papíru s přísahou) den předem a rychlým spojem Praga V3S jsme odjeli budovat tribunu vybaveni KáDečkem (konzervovaná celodenní strava pro boje a jiné příležitosti). Večer jsme si šli sednout do vinárny ještě prázdného hotelu Partizán.